Kastrace - ano či ne?
O kastraci zvířat koluje mnoho mýtů. Nejčastějším z nich je, že fena by měla mít alespoň jednou za život štěňata. Pravda, nebo lež? V tomto případě rozhodně lež. Každý schopný veterinář tento mýtus nejenže vyvrátí, ale často také kastraci doporučí. Tím mohou totiž majitelé zvířat předejít zdravotním problémům u svých mazlíčků. U fen jsou to například rakovina mléčné žlázy a falešná březost, která organismus zbytečně vyčerpává. U psů je pak snížené riziko rakoviny varlat a zvětšené prostaty.
V případě koček je kastrace prakticky nutností. Kočka totiž může zabřeznout už v pouhém půl roce věku a koťata může mít i třikrát do roka. Útulky jsou doslova narvané k prasknutí, a protože často není nikdo, kdo by se o toulavé kočky staral, končí jejich život pod koly aut, otravou po požití návnady nebo v zubech volně pobíhajících psů. Také u koček a kocourů platí v případě kastrace i zdravotní benefity.
Přesto se najdou tací, kteří tvrdí, že kastrace je proti přírodě. Zde je nutné připomenout, že mnohá přešlechtěná plemena (jako třeba čivavy, palácoví psíci nebo kočky sphynx) by bez péče člověka nepřežila. Proti přírodě je také nehumánní utrácení nechtěných koťat a štěňat, čemuž by se kastrací dalo předejít. Pro příklad nemusíme chodit daleko.
Tohle je jedna ze slovenských romských osad, kde se psi i kočky nekontrolovatelně množí. Situaci se snaží zlepšit Československý kastrační program, ale ani při maximálním vynaloženém úsilí se nedaří zcela předejít časté a velmi kruté smrti zvířat. V tomto případě dostává slogan „Kastrace mi pomohla“ zcela jiný význam. Více na www.kastracemipomohla.cz.