Neviditelný zabiják ptáků

Zatímco my můžeme ve skle pozorovat odraz věcí kolem nás nebo sebe samotných, ptáci takovou rozlišovací schopnost nemají. I proto je náraz do skla je jednou z nejčastějších příčin úmrtí volně žijících ptáků.

„Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ říká ornitolog Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.

Prosklená zastávka, protihluková stěna, prosklené pláště budov nebo můstky mezi nimi – v tom všem se může zrcadlit okolní zeleň a sklo se tak pro ptáka stává neviditelným.

ptaciSklo.jpg

Skleněné plochy ale neohrožují ptáky jen v Česku, jde o problém týkající se celého světa. Proto hledají odborníci i dobrovolníci první říjnový týden nezabezpečená riziková místa a snažit se o nápravu.

„Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka.


Zvláště ve městech se můžete setkávat s tzv. siluetou jednoho dravce – tedy samolepkou umístěnou na skleněné ploše. To ale nestačí. Pokud místem proletí pták, samolepce se vyhne a poletí dál. A to se mu může stát osudné. 


„Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy. Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ zdůrazňuje ornitolog Lukáš Viktora.