Sledujte nás

FBicon.png
instagramIcon.png

© Created by Lukas Klabal

Život brojlera

Na fotografii je brojler Aleš. Pochází z velkochovu, odkud se dostal do péče lidí z Farmy Štěstí/Naděje. Co nám říká o brojlerech internet?

„Brojleři dosahují hmotnost 2 kg již za 36 dní věku. Výkrm brojlerů je třeba za pomoci určených krmných směsí BR1 ve věku 1 až 14 dní, BR2 od 15 až do porážkové hmotnosti, BR3 nebo směsí kukuřičného a pšeničného šrotu na vyčištění 5 dní před porážkou.“

Pokud by byl Aleš člověk, viděli bychom zhruba pětileté dítě, které má na sobě svalovinu třicetiletého muže. Vidíte ty nepřirozeně velké pařáty? Jsou tak velké, aby byly velké na talíři. Ve skutečnosti se na nich brojleři takřka neudrží. Aleš už zvládá popocházet, ale běhat jako taková slepice? Nepředstavitelné.

 

Vyšlechtěni k utrpení

Slepice vodí kuřata 6 - 7 týdnů v hejnu, aby jim ukázala jejich životní prostor (jsou-li ve volném chovu) a kuřata se od ní učí správnému chování. Pro brojlera něco nepředstavitelného. I když se dočká záchrany, dlouho nepřežije. Jeho tělo na to není stavěné. Byl vyšlechtěn tak, aby co nejrychleji nabíral na váze, ne, aby mohl žít jako obyčejné kuře a pomalu dospět.

Aleš, i když tak nevypadá, totiž kuře je. Miluje kontakt s lidmi, vyhledává ho a tak zatímco ho hladíte po zádech, spokojeně pípá. Jako pípají ta malá žlutá kuřátka.

Šlechtíme zvířata, abychom z nich měli co nejvíce masa, mléka, vajec. Děláme z nich výrobní stroje. A zapomínáme, že všechny tyto „stroje“ cítí stejnou bolest, strach i radost jako my. Jen nám to nemohou říct. A my se radši díváme jinam, protože některá realita zkrátka není příjemná. Ale ani náš odvrácený zrak tuhle realitu nezmění. Je tady. A jen my ji můžeme změnit.